Especial Fool

Especial Fool z Kovárny - Rony

úterý 29. května 2012

Kdo to je?

Jednou zrána se jen tak procházím po zahradě. Nevím proč, pán mi totiž nedovoluje chodit za ním dovnitř jeho boudy - já ho, ale za to nepustím do své.

Vtom jsem něco divného ucítil svým jedinečným, belgičáckým čenichem ...


Co to jen může být?


Je to malé, černé a prská to?


No jo, kocour, já ho naučím, kdo je tady Pán Pes - RONY, aby sem už ani nevlez.


Schoval se přede mnou na okno - strašpytel.

pondělí 28. května 2012

O tom jak jsem poznával nový domov ...


Ráno jsem se probudil a šok - nejsem tam, kde to znám.

Dostal jsem hned krmení a mají tu dobrou vodu.


Venku je sranda - lítal jsem po zahradě všude - asi i občas tam, kde moje tlapky nepatřily.


Mám tady i rybníček, zatím jsem namočil jen jazyk.

neděle 27. května 2012

O tom jak si pro mě přijeli ...

Byla docela obyčejná neděle, "já" jsem si volně lítal jako vždy, co se "já" pamatuju po zahradě a smečka mě honila. Prostě pravé psí štěstí.



Vtom se otevřely dveře a přišli "oni" - dokonce jsem je ucítil dříve, než je uviděl. 


Můj speciálně vyvinutý šestý a sedmý belgičácký smysl, ale začal bít na poplach. Sice chvíli dělali, jakože se dívají na mé malinké černé skoro příbuzné - groenendaely, ale já už tušil, když se naše oči setkaly, že je to tady. 


Nejdříve jsem si je očuchal, byli vcelku fajn - pohladili mě.



Vypadali přívětivě, ani nevím proč.

 Jenže pak jsem dostal vodítko a moji kamarádi  Z kovárny od paní Pisarčíkové se za mnou naposledy podívali 






a pak mě naložili v autě do kufru.



Nevím co se dělo, ale bylo mi horko a pořád to se mnou drncalo, divže mi nebylo blbě, sem tam mě vytáhli ven a já hned věděl, že je zle, už jsem nebyl tam, kde to znám - aby si nemysleli, že se mnou mohou dělat, co chtějí, vždy jsem se naštvaně označkoval místo, abych trefil domů. Nechápu, proč mě vždy hrozně pochválili a dokonce mi dali zase vodu, abych mohl znovu čůrat.


Ještě mě párkrát vytáhli z auta a vždy se objevili noví lidé a všichni mě hladili.


Jednu chvíli jsem uviděl velkou řeku jako Orlici - tady jí říkají Morava.




Konečně cesta skončila a mě řekli, že jsem teď doma tady, ukázali mi boudu, ale nakonec jsem spal v jejich velké boudě.

sobota 26. května 2012

A kde je vlastně začátek?

Přede mnou tady žilo jistě více pejsků, ale to ještě nebyl Internet, takže naše psí internetovská historie začíná od skvělého belgičáka každým coulem jménem Bady - Uriash Kallo Sixtysix.