O tom jak se učím cestovat.

Nevím co je to popadne, ale občas mně strčí do auta, 

 mně je cestou blbě a musím jet do města , prý abych s kocourem nezdivočil.

  Pořád si hlídám záda ...

  Jé , my fakt někam jedem?

  A to mně nemůžou koupit normální lístek- copak jsem kufr?

 Jo když se jede sem tak je to hotová hrůza, žádná tráva, ani pořádný strom, ani rybník tu nemají.

O tom jak si užívám rybníčku...

Mám fakt rád svůj rybníček. Je v něm vynikající voda. 

Vedle mi zrají "jabka" - já je hlídám - prostě tervíkovský den jako když štěkne.

Jen mně příšerně vadí co mně vyrostlo v rybníků, všichni to obdivují až mně chvíkama zapomínají pohladit.

Ale já to změním a přetvořím rybníček po svém.

Je to fakt dřina, všechno vytrhat a vyházet ven.

Nejhorší je když se mi okolo tlapy prožene nějaký děsivý tvor s vousy - je to prý kapr.

Radši rychle ven, ať mně nekousne

Kdo to na mně z toho rybníku kouká?

Nádherný tervík - musím mu pomoct ven.

Jak Rony poznal Blacka

V kempu bylo nejdříve jen pár pejsků, ale ze všeho největší sranda byla s Blackem.

O tom, jak Rony jezdil na loďce.

Vodu mám rád.

Kožich pak sice vypadá děsně.

Ze všeho je nejlepší jen si tak lítat ve vodě a plavat pro klacky.

Dokonce jsem jel i na lodi. S pánem jsme se vsadili, kdo bude dříve na břehu.

Ne, že bych byl já - Rony - jako pravý a jedinečný belgičák - tervueren s tátou od Essenu, byl nějak zvlášť
vychloubačný, ale hádejte, kdo asi vyhrál.

O tom, jak si Rony užíval dovolené ...

Konečně pryč od těch kocourů - nastala pravá psí pohoda.

Spánek ve stanu je pro mě novinkou. Část smečky přijela později.

Bylo horko, že se mi potil i jazyk a přitom všude kolem plno vody.

Cestou jsem cítil i nebezpečí - proč mě tam vedou?

Sem jsme chodili často a pravidelně, prý kvůli mně - no nevím, mně chutnala voda i v Bystřičce.

Ale tady byla voda ovšem jedinečná. 

 A moc se o mě pěkně starají a já je mám za to rád.

Ale teď už musím spát.