O Ronyho snu

Noc je černá jako můj kocour a tím je štěknuto vše, že je nic moc.
V noci přišla hrozná bouřka a já spal na schodech - do boudy se mi zatím nechce, je tam horko a chybí tam moje jmenovka.

V mém tervíkovském snu mně pronásledoval hrozně velký černý kocour, já ho chtěl svými všemi zoubky polechtat, ale v tom se chystal zaútočit.

Moje belgičácká ostražitost mně radila napnout všechny síly skočit -a už jsem mu "ujížděl" a za chvíli byl pryč.

Nevím jak je to možné, ale ráno jsem se probudil jak jsem "ujížděl" před tím hrozným kocourem uprostřed placu.

Probuzení bylo hrozné, nemohl jsem si z té prožité hrůzy narovnat záda.

Sotva, že jsem došel na schody.

Tak jsem se snažil potom celé dopoledne dospat noc - ještě k tomu pršelo.

Prostě příšerná nuda,

že jsem si ohrýzal nohu.

Prostě noci stojí stejně jako ten kocour za starou botu.

A teď už běžte do své boudy, mně se chce spát. Haf, haf ...